V posledních letech nabývám pocitu, že jsme se nějakým záhadným způsobem přemístili s celou naší republikou blíže k rovníku. Namísto čtyř ročních období nám zůstaly jen dvě. Léto a podzim. Po létě podzim, zima se nekoná a poté šup – rovnou do léta. Co to pro nás znamená a jak nás to ovlivňuje?
Zima je synonymem chladu, odpovídá jí prvek vody. Oteplení v zimě dle TČM způsobuje tzv. větrné horko. Bránou pro vstup jsou ústa a nos. Sliznice vyschnou a natečou, projde-li hlouběji, objeví se suchý kašel. Vítr má tendenci pronikat i tam, kam se jiné energie nedostanou. V případě, že tento stav trvá delší dobu, naše tělo otevírá potní branky a pocením se ochlazuje. Pokud se rozepneme, abychom se ještě více ochladili, umožníme větru snáze vstoupit. Pro naši obrannou Qi představuje škodlivinu, proti které se postaví. Výsledkem jejich souboje je další teplo. Někdo „dostane“ chřipku, jiný si zase „vyrobí“ angínu. Rada č. 1 zní: Oblékejte se tak, abychom se nepřehřívali! Přírodní materiály umožňují proudění, umělé nás izolují a odvodu tepla zabraňují.
TČM v zimě doporučuje jíst výživná, zahřívající jídla. Více živočišných produktů, tuku a jídlo tepelně zpracovat. Toto pravidlo (nejen) letos vzalo za své. Teplo, které bychom si měli držet uvnitř se snaží ventilovat a stoupá k povrchu – a my se potíme. Teplo přísluší Jangu, kam patří i tzv. Jang sleziny, zodpovědný za přeměnu jídla na energii a posléze i krev. Jinými slovy, náš kotel nepracuje tak, jak by měl a trávení se stává citlivějším. Mohou mu tak uškodit jak teplá a příliš výživná jídla, tak i ta, která mají spíše ochlazující kvalitu. Tedy syrová zelenina, citrusy, studené mléčné výrobky a jiné. V obou případech zhoršené trávení generuje další teplo. Když se přehřejeme, potíme se. Tak se opakuje výše zmíněná situace. Máme-li sklony k zácpě, může se objevit zácpa (horko vysouší tekutiny), u těch se sklonem k průjmům se objeví řídká stolice s hustým běháním. U emočně rozhozených jedinců perikard – ochránce srdce odvede horko pryč. Objeví pocit tepla na hrudi, táhnoucí se středem paže až do dlaně. U lidí s „oslabenou krví“ se dostaví migrény. U těch s oslabeným žaludkem (např. z užívání analgetik) a u milovníků alkoholu se přehřeje žaludek, způsobující pálení žáhy, nevolnost, výsev oparů, nebo zkažený dech. Rada č. 2 zní: Ulehčete trávení lehce stravitelnými pokrmy, s krátkou tepelnou úpravou, bez zahřívajícího koření.
Vánoce a hlavně Silvestr provází konzumace alkoholu. Alkohol je povahy horké a je ostrý - navozuje pocení a vysouší tekutiny. Svařák z vína s kořením, nebo víno všeobecně letos vhodné nejsou. Jedině snad lehké bílé víno, s minimem kyselin. Kyselá chuť stahuje a zavře tak teplo uvnitř. Odskáčou to zejména játra. S nimi jsou spojené oči. Mohou být zarudlé, oteklé, nebo zalepené hnisem. Emočně se stáváme popudlivými a agresivními, což jen přihřeje stresový guláš ze shánění dárků a pracovních restů. Podobně bych nedoporučil i pravidelnou konzumaci čaje ze syrového zázvoru, o tvrdém alkoholu ani nemluvě. Dejte si raději pivo či dvě. Jeho sladká chuť zvlhčí a hořká odvede teplo močením. Rada č. 3 zní: Hlídejte si příjem tekutin a omezte konzumaci alkoholu.
Jaká by tedy měla být Štědrovečerní hostina? Namísto smažené ryby raději krátce zapečená, s dostatkem dušené i syrové zeleniny, namísto vína – pivo. Cukroví jen pár kousků, zato s ovocným salátem dle vlastní chuti. Abychom do nového roku 2016 vstoupili v plném zdraví a psychické pohodě.
Autor: Radim Jakeš
Kopírování článků je možné jen s uvedením autora a odkazu na stránku.